Chudý nebo bohatý?

Základem spolehlivého chodu motoru a správné spotřeby je mít správný poměr vzduch / benzín. Toto platí samozřejmě pro všechny motory, jenom u moderních strojů se vstřikováním ovládaným kompjůtrem si s tím poradí automatika. U karburátorových klasických mašin je to na nás. Jak víme teoreticky, správný poměr vzduch:benzín má být  14,5:1.

To je sice pěkné, ale jak toho docílit prakticky?

Pokud budeme vycházet jen z doporučeného nastavení karburátoru od výrobce, pravděpodobně narazíme: Každý karburátor má nějaké své drobné odchylky výrobní tolerance, a stejně tak průřez a povrch sacích kanálů se liší stroj od stroje.V neposlední řadě záleží správný poměr také na nadmořské výšce, ve které je stroj provozován.

Ostřílení jezdci sžití se svým strojem poznají podle zvuku, zda motor netrpí příliš chudou směsí, která jej nadměrně tepelně namáhá a v případě 2T navíc i málo maže, nebo naopak příliš bohatou, která zas zanáší svíčku, způsobuje nepravidelnosti v chodu a zvyšuje spotřebu.

No ale co když nejsem takový střelec, který ladí karburátor ušima?  Pak mi naštěstí zbývá ještě možnost odladit směs podle vzhledu svíčky. Vzhled a barva totiž odpovídají teplotě spalovacího prostoru, která je zas závislá na bohatosti směsi. Sice je to také tak trochu subjektivní veličina, ale můžeme se na přenositelnost této informace spolehnout přeci jen více, než na porovnávání zvukových projevů nervózních týneckých dvoutaktů.

Tedy pamatujme si:

ideální je srnčí hnědá!!!! (případně také barva řídké stolice)

A zde porovnávací obrázky, které pomohou s určením té správné hnědé barvy:

svicky

 

facebooktwittergoogle_plusmail