Je tu další Zdenálovo okýnko, tentokrát se zaměřil na mazání řetězu. Co tedy použít, sprej nebo převoďák?

Mazání sprejama se propaguje skrze životní prostředí. A taky je to dobrý kšeft.
Převodový olej na otevřený sekundár je jedna z nejlepších variant.

Postup

• Večer namazat, sem tam pootočit s kolem, druhý den (nebo před jízdou) utřít hadrem.
• Rozjet se (než se zahřeje motor, tak nějaký kilometr pomalu) a pak není motorka moc zaliskaná.
  • Ostatně odstranění pouhé mastnoty je snažší, než ukrutně držícího mazadla ve spreji. Na to se prodávají speciální čistidla – a zase to stojí peníze.

A jak je to v praxi?

Motorový olej je sice taky olej, ale na řetěz je lepší převoďák. Rozdíl v lehkosti chodu si vyzkoušejte třeba na řetězové pile…
Další věc je ta, že přísady v oleji způsobují, že na řetězu nic neulpívá, řetěz je čistý. Mechanická nečistota uletí, mastnota zůstane.

Co na to historie?

Scottoiler (motoolejovač) – za dřevních dob motoristického sportu se používala prachobyčejná nádobka s olejem, kohoutek, ovládaný jezcem a šlaušek k vnitřní straně řetězu.

Na chvíli (za jízdy) jsi to pustil a už podle zvuku se poznalo, že je řetěz namazaný. Používal to třeba Fantic už v „základní“ výbavě…
Princip podobný, pořizovací cena ani trochu.

Upozornění

• Vyjetý olej bych nepoužíval, páč jsou v něm rozpuštěny všelijaké sračky, které mohou mít neblahý vliv na korozní odolnost a mechanickou pevnost.
• Namazat alespoň o den dřív, párkrát protočit, před jízdou utřít hadrem (dávat bacha, aby ti to nevtáhlo pazouru do rozety, je to fajn) a po-ma-lu se rozjet. Tak půl kilometru stačí. Olej ofrká.
  • Pár kapek na zadním kole objevíš, ale kolo zasrané nebude.

Čím tedy budete mazat?