Počátky

Pojďme se v šesti minutách přesunout o více než sto let zpět - do roku 1913. Šestidenní

Nacházíme se v Anglii ve městě Carlisle a na startovní čáře stojí 162 motocyklů, které začínají psát historii jedné z nejznámějších motocyklových soutěží. Na bedně vítězů se jako první s Mezinárodní trofejí v ruce umisťují angličané. Následující ročník se koná kvůli světové válce až v roce 1920. Tentokrát již za kanálem La Manche v krásách Francouzské přírody. Angličany na bedně vystřídají Švýcaři, kteří si prvenství nenechají vzít ještě další dva ročníky a obhajují svoje kvality ve švýcarských Alpách V roce 1924 přichází na scénu kromě Mezinárodní trofeje také prestižní ocenění Stříbrné vázy, kterou si jako první vezou domů Norové.

Čechoslováci nastupují

O pět let později se na startu poprvé objevuje zástupce Československa R. Chorovský. Zatím na stroji Ariel, ale již poprvé veze domu stříbrnou medaili. V roce 1931 je již na startu slyšet zvuk lahodící uchu Jawablázna. E. Stokuč drtí plyn Jawy 500. Cesta do cíle jistě nebyla jednoduchá, ale i tak vyzdobil Jawu bronzem.Nebyl však jediný, kdo přivezl do české kotliny placku na krku. V. Rindler s motocyklem Rudge vybojoval zlato. Následující ročník jsme poprvé soutěžili o Mezinárodní trofej. Náš Trophy tým se skládal výhradně z motocyklů Jawa a závodníků A. Vitvara, F. Branda a sajdkárysty J. Kaisera s jeho spolujezdce Kromberga. Tento tým obsadil krásné třetí místo.

Ne vždy se však povede umístit. Například v roce 1937 nepřálo A. Vitvarovi počasí, který díky jeho nepřízni zabloudil a kvůli hodinovému zpoždění byl vyloučen. Následující rok si již bednu nenechal vzít a ačkoliv se jednalo o velice těžký závod (pouze 32 soutěžících z 209 dojelo bez trestných bodů) umí stil se na druhém stupni vítězů. Byl natolik odhodlán vyhrát, že poslední půl hodinu závěrečné zkoušky odjel na prázdném zadním kole. Rok 1939 se stal na dlouhou dobu pro Šestidenní opět osudným - přišla válka a s ní až do roku 1947 konec závodů.

Píše se rok 1947 a my stojíme ve Zlíně u startu s dalšími 105 závodníky. Zazní střelba z pistole a 22. ročník Šestidenní je odstartován. Československo tentokrát reprezentuje R. Dusil, J. Simandl, V. Stanislav a J. Bednář, který jel se sajdkárem. Toto je zlomový okamžik. Československo ukazuje svoje esa v rukávu. Ke slovu přichází tajný vývoj za války a tak československý tým obsazuje nejvyšší stupeň vítězů v soutěži o Mezinárodní trofej i ve Stříbrné váze. Opět se ukázala kuráž našich závodníků, konkrétně J. Bednáře se spolujezdcem Hanzlem. Hodinovou zkoušku totiž odjeli s prasknutou vzpěrou sajdkáru a tak hrozilo odlomení vozíku od motorky. Nenechali se zastrašit a v rychlosti kolem osmdesátky jej přidržovali rukama i nohama.

Mistři!

Dva roky trvalo než jsme opět obhájili post vítězů.ve 27. ročníku Šestidenní v Rakousku dojel ČSR tým jako jediný bez trestných bodů a vyhrál Mezinárodní trofej i Stříbrnou vázu. Poté to bylo jak na houpačce. Sem tam jsme vyhráli, jindy zase prohráli. Zlomový rok byl 1970. V tomto roce byl poprvé povolen start i zemím, které nevyrábějí své motorky a s tím došlo k přejmenování Mezinárodní trofeje na trofej Světovou. Zároveň bylo do prvních pěti etap zařazena zkouška akcelerace na 200 metrů, dále pak terénní rychlostní zkoušky na uzavřeném motokrosovém okruhu. Tento rok dorazilo do Španělska 15 jezdců s Československa na motorkách Jawa s jasným cílem vyhrát. Již od začátku byli ve vedení a nenechali si sebrat vítězství Světové trofeje ani Stříbrné vázy. Poprvé v historii získalo ČSR titul mistrů světa.

Jak jsem psal, jednalo se o zlomový rok. Až do roku 1978 nám jen těžko někdo nedokázal sebrat vítězství (pouze v roce 1975 a 1976 vyhráli jezdci Německé spolkové republiky Světovou trofej). Jawa vládla všem. Bohužel, osmdesátá léta již nebyla tak úspěšné a naši jezdci se umisťovali na druhých a třetích místech. Přes veškeré peripetie a občasné neduhy dokázala Jawa vybojovat 15x Světovou (Mezinárodní) trofej a 10x Stříbrnou vázu. Od konce 2. světové války až do dnes, nedokázal nikdo Jawu takto překonat. Pokud bychom sepodívali na podstavec Světové trofeje, najdeme zde 35 jmen jezdců z naší rodné hroudy. Na Stříbrné váze se můžeme pyšnit 36 jmény. Sedmnáct klubových vítězství mají na svědomí motorky značky Jawa.

Obecné Informace

Soutěž se pořádá každoročně na začátku podzimu. Již od začátku se jednalo o

týmovou soutěž, která měla za úkol prověřit odolnost a vytrvalost strojů i jejich jezdců. Hlavní soutěž je o Světovou (Mezinárodní trofej). Až do roku 1970 mohli soutěžit pouze země, které vyráběli motorky. Poté se otevřela soutěž všem a dnes mohou jezdci startovat na strojích dle svého výběru. Vítěz Světové trofeje získává titul mistra světa. Tím klesla i obliba soutěže o Stříbrnou vázu, ve které se mohlo od počátku soutěžit na libovolném stroji. Stříbrná Váza byla postupem času přejmenována na Světovou trofej juniorů, ve které mohou soutěžit jezdci do 23 let. V roce 2007 přibyla také Ženská trofej. Ačkoliv je Šestidenní týmová soutěž, tak se udělují i jednotlivé medaile jezdcům. Dříve dostal zlatou medaili jezdec, který dojel bez trestných bodů, dnes jezdec nejlepší ve své objemové třídě a jezdec, který je maximálně o 10% horší ve výsledcích. Stříbrná medaile se udělovala jezdcům do 25 trestných bodů. V současnosti ji dostanou jezdci s výsledkem horším maximálně o 40%. Všichni ostatní dostávají medaili bronzovou. Další soutěž v rámci Šestidenní je mezi klubovými týmy o diplom Mezinárodní federace motocyklistů FIM a mezi továrními týmy o velké zlaté medaile FIM.

Pravidla

Již od počátku, byly nastaveny určitá pravidla. Trať se značila šipkami a každá etapa byla rozdělena na jednotlivé časové úseky. V závodě byla zakázána jakákoliv cizí pomoc vyjma doplňování pohonných hmot. Po přejímce a dokončení d enní etapy, se vždy stroje umístili do uzavřeného parkoviště. Časové úseky mezi jednotlivými stanovišti, se určovali pro každou objemovou kategorii zvlášť pomocí průměrné rychlosti. Pokud někdo přijel později, byl mu udělen trestní bod za každou minutu. Jestliže se někdo opozdil o více než hodinu, vynechal kontrolní bod nebo mu někdo v závodě pomohl, byl ze závodu vyloučen. Do závodu mohla vyslat každá země pouze jedno družstvo složené ze dvou jednotlivých jezdců a jednoho sajdkáru. Pokud se stalo, že nějaké družstvo skončilo se stejným počtem bodů, rozhodovala o vítězství závěrečná zatěžkávací hodinová zkouška na uzavřeném silničním okruhu. Stát, který vyhrál soutěž o Mezinárodní trofej, měl jako první právo uspořádat následující ročník šestidenní. Jezdci, kteří soutěžili o Mezinárodní trofej, nesměli zároveň soutěžit v klubových družstvech.